V nelehkých chvílích jemu i celé rodině pomohla Nadace Agel. Právě ona ve spolupráci s Deníkem a klubem 1.SC TEMPISH Vítkovice splnila Lukášovi jeden jeho velký sen – nahlédnout do zákulisí špičkového českého florbalového klubu.

Lukáš byl totiž odmala veden ke sportu. Hrál hokej, plaval, dělal atletiku, nakonec jej ale uhranul florbal. Kromě toho, že ho v rodné Kopřivnici hraje, fandí také superligovým a extraligovým florbalistům, respektive florbalistkám, Vítkovic. „Zalíbilo se mi to víc než hokej,“ prozradil Deníku Lukáš Heuer, jehož doprovázel otec.

Minulý týden v pátek navštívil superligový duel vítkovických florbalistů proti Otrokovicím. Před zápasem si prohlédl zázemí i šatny. Pak nastoupil na hrací plochu po boku kapitána a útočníka Jana Šebesty, s oběma týmy se zvěčnil na společnou fotografii, od prezidenta ostravského klubu Tomáše Krásného převzal drobné dárky a vhodil symbolické zahajovací buly.

„Byl to pro mě obrovský zážitek, protože jsem se mohl setkat se známými florbalisty, to se jiným jen tak nepodaří,“ řekl Lukáš, jemuž celý tým také podepsal darovaný dres Martina Nehery. „To mi udělalo obrovskou radost, vždycky jsem ho chtěl. Je to můj jasně nejoblíbenější hráč. Druhým je pak brankář Souček,“ poznamenal Lukáš krátce předtím, než zamířil sledovat zápas na tribunu.

Ostravský klub byl poctěn, že mohl Lukáše v předvánočním čase potěšit. „Ani na chvíli jsme neváhali tento projekt podpořit. Lukáš je navíc vítkovický fanoušek, bylo nám opravdu velkou ctí ho rozveselit,“ uvedl prezident Vítkovic Tomáš Krásný, který nevyloučil možnost, že by mladík z Kopřivnice v budoucnu mohl oblékat dres současných českých vicemistrů.

„S jeho mateřským klubem FBC Vikings Kopřivnice, kde florbal hraje, spolupracujeme. Vyrostl tam právě Martin Nehera, dříve za nás nastupovali i jiní hráči z Kopřivnice… Takže proč by nemohl jednou za Vítkovice hrát i Lukáš? Když bude trénovat, makat, za dva roky bude třeba u nás. Vyloučit se to nedá, bude záležet jen na něm,“ usmál se Krásný.

Objeví se tedy Lukáš ve Sportovním centru na Dubině za pár let? „Pokud budu trénovat a hrát dobře, tak snad ano,“ prohodil Lukáš. „Klidně přijď, budeme rádi, ale pozor. Žádnou protekci mít nebudeš,“ dodal s úsměvem Tomáš Krásný.

Obrovskou radost ze splněného snu Lukáše mělo také ortopedicko-traumatologické oddělení Nemocnice Agel v Novém Jičíně, kde Lukášova maminka jako všeobecná zdravotní sestra pracovala.

„Paní Lenka pracovala v naší nemocnici od roku 1990. Nejdříve na interním oddělení, poté přešla na ortopedicko-traumatologické oddělení. I když v roce 2012 vážně onemocněla, přesto svou práci, kterou brala i jako poslání, nikdy neopustila a byla vždy velkou posilou našeho týmu. Až do samotného konce byla velmi aktivní v soukromém i pracovním životě, byla plná optimismu a energie, kterou byla schopna rozdávat. Proto jsme šťastní, že se Lukášovi podařilo jeden z jeho snů splnit. Věříme a víme, že by to Lence udělalo obrovskou radost,“ dodal Jan Káňa, primář ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín.

Zdroj: https://novojicinsky.denik.cz/...